Co je to ten mindfulness?

Mindfulness je pro mě cesta. Cesta pozornosti k vlastnímu životu a sobě samému. Cesta plná dobrodružství, výzev, nových poznání, uvědomění, vhledů, silných zkušeností a prožitků. Pokud se člověk odváží podívat na sebe sama a být pozorný ke svým potřebám, pocitům, svému prostoru i okolí, začne vnímat sebe i okolní svět jinak. Více opravdově, barevně, živě, jasně. Všímá si věcí, které dosud neviděl, které míjel - věcí, které zde vždy byly, ale díky burácejícímu proudu myšlenek byly zastřeny.

Mindfulness pro mě představuje jedinečný nástroj bližšího sebepoznání. Zároveň odhaluje nezdravé automatické reakce a vzorce chování, které mnohdy zastiňují a potlačují naši opravdovost a přirozenost. Fascinuje mě jeho čistá a jemná forma, díky které si člověk opět uvědomuje svou lidskost a učí se nahlížet na sebe sama, včetně svých chyb, s přátelským zájmem a laskavostí.

Mindfulness je významným fenoménem současné západní psychologie a psychoterapie. Samotné slovo mindfulness pochází z palíjského slova Sati = uvědomění toho, co se děje v přítomném okamžiku v těle a mysli. Anglický výraz mindfulness se skládá ze dvou slov: mind = mysl, názor, myšlení, rozum. Full = plný, naplněný. Evropské země překládají slovo mindfulness jako všímavost, bdělost, bdělá pozornost, plné vědomí, zpřítomnělost, ducha-přítomnost.

Většina autorů se shoduje, že všímavost resp. všímavý stav mysli je spojen se zaměřením pozornosti na přítomný okamžik, s omezením pojmového myšlení (nekonceptuálním pozorováním jevů), s důkladným uvědomováním si všeho, co přichází do vědomí, přičemž se toto děje s postojem nehodnocení, neulpívání, přijetí, zájmu a neusilování. 

Pokud lidé dostanou nástroj k tomu, aby mohli sami sledovat skutečnou povahu své mysli, dojde k určité proměně. Z poslepovaného "já", o kterém se dosud domnívali, že jsou to skutečně oni, strhnou závoj a nemohou na sebe již dále nahlížet jako doposud. Pohled na sebe sama (tedy i svět kolem) se začne měnit.

Během posledních 20 let bylo provedeno několik set vědeckých výzkumů zabývajících se vlivem mindfulness na duševní a tělesné zdraví, spokojenost v životě, zvládání stresu, emoční zátěže,  kvalitnější spánek, vyšší neuroplasticita mozku (vznikají nové neuoronové dráhy), uvolnění svalového napětí, posílení imunity, zvýšení hustoty šedé kůry mozkové v oblastech, které se podílejí na paměti, regulaci emocí, empatii, sebeuvědomování a zaujímání postojů. Účinky byly zkoumány nejen s ohledem na emoce a prožívání (spojené se subjektivním hodnocením), ale řada výzkumů sledovala také neurologické, fyziologické a kognitivní účinky. Obecně lze konstatovat, že provedené výzkumy potvrzují pozitivní vliv mindfulness ve výše uvedených ohledech.

Je mnoho zdrojů (knih, článků, videí) na téma mindfulness. Tento článek se snažil nastínit alespoň malou představu o tom, co se pod tímto pojmem skrývá. Z vlastní zkušenosti při terapiích s lidmi však vím, že prožitek slova mindfulness je něco, co se slovy těžko opisuje a vlastně i představuje. Téměř každý z účastníků mindfulness na začátku cesty neví, co se vlastně "tím mindfulness" myslí a je to v pořádku. Tito lidé to však zjistí a pocítí v průběhu pravidelného setkávání skrze vlastní prožitek. Ten je totiž nepřenosný...

Pokud by někoho náhled mindfulness zajímal ze strany těch, kteří si jej vyzkoušeli na vlastní kůži, přikládám odkaz na jejich vlastní slova...